Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Držte si klobouky, jedeme z kopce

5. 02. 2017 7:30:00
Toto není příběh ze svahu a ani na sněhu, ale z jednoho hypermarketu v Praze, kam jsem se vypravil v pátek na nákup....

Je páteční odpoledne, no spíše pod večer a já byl vyslán na víkendový nákup někam, kde to je rychlé, vše na jednom místě a s minimální časovou ztrátou, což jsem si myslel a tak vyrazil. Nákup jsem skutečně měl sesbíraný v poměrně krátkém časovém úseku, ale nemohl jsem si z té záplavy pokladních v důchodu vybrat stále tu správnou, která by můj nákup odbavila jedním vrzem.

Když najednou jsem objevil relativně volnou pokladní a tak jsem neváhal a parkoval si to k jejímu pásu, na který jsem vyskládal obsah svého nákupního vozíku natotata. Po třech minutách a postupu na páse cca o 15 cm jsem začal zjišťovat, zda není paní pokladní olepena nějakým odznakem typu „učím se“, ale nebyla. Leč zákaznici přede mnou zvládla za cca 7 minut, nákup za 4 kila to se ještě asi dá....

No sláva jsem na řadě. Ale ne hned problém, můj kufr se nevejde do místa kde lze sundat elektronickou ochranu před krádeží a tak se čekalo a čekalo, až přišla kolegyně s kufrem dvakrát otočila a bylo hotovo, tak další položky v pohodě, jen ty zpropadený kódy proti odcizení mi tam z nějakého důvodu se rozhodla nechat, tak že z pánve budu sundávat já až doma. A ejhle koště, skenuje se smeták, nebo i tyč?? Samo, že oboje, pač jsem si to poskládal sám, to dá snad rozum, ne. A co odkapávač na nádobí s tácem – zvlášť, nebo dohromady? Pomoooooc, ale nádech výdech, vždyť je to zatím jen 12 minut a máme asi 20 procent z mého výběru hotovo.

To pečivo nemáte zvážené! A já na to „ prosím, snad sedíte u váhoskeneru, tak si jej zvážíte sama!“ A pokladní na to „nějakej chytrej né?“. No koláč my tedy zvážila, netuším jak protože kupuji ho stále a nikdy ho nikdo nevážil, ale v pohodě. Na řadu přichází housky, tak a na pomoc přichází obrázky, který je tak podobný mojí housce...

Za mnou se utvořila fronta lidí , ale né z důvodu přeplněného marketu, ale také zaznamenali podivnou práci pokladní a tak chtěli být u toho, klasické drbny a klepny, není čemu se divit, jen mě překvapilo, že to bylo věkovým průměrem max do 40 let. Sláva našla se houska raženka. Citrony – nepředstavitelný problém číslo xxy, bohužel došly kartičky s obrázky, tak bylo nutné přečíst celý seznam ovoce co se tam kdy prodával, a sakra citrony nikde, ještě že přes uličku sedí kolegyně, co jen zvedla oko a halekala číslo produktu, no jo jenže zapomněla opět použít váhoskener, tak se řešilo zda to zařízení není rozbité. Rajčata, okurku jsme zvládli. Teď meloun, že já ten meloun bral, po 3 minutovém čtení seznamu, jsem si dovolil paní pokladní sdělit, že to není ovoce, ale zelenina. Opět jsem se dozvěděl něco o tom, že jsem chytrej, ale ona sama nejlépe ví co je meloun. Meloun Vám nedám, kde jste ho vzal? Vtipně ji odpovídám, že je umělohmotný, že je to míč, no tak to mi neprošlo, leč frontu jsem notně pobavil.

Kořínek, ten si musíte koupit celý, to nejde nám to trhat a lámat na menší. Proboha jaký kořínek ptám se? Pokladní odpovídá, asi křen že pane chytrej... Odpovídám to myslíte ten zázvor?

.

.

.

.

Potom následovalo pár nudných položek, při kterých došla pokladní páska, modlil jsem se až ji kolegyně vymění, abych nemusel jet celé toto divadlo znova. Mimochodem za čas strávený na pokladně jsem vypil 1,5 litr minerální vody a snědl ten blbě zvážený koláč.

U jsme skoro u konce i když paní pokladní přes uličku byla požádána mojí pokladní na dotaz co je to za divná jablka? Odpověď to jsou nektarinky......

Ale jedno se musí nechat, nevím zda tam uvedená pokladní byla první den, nebo někomu v managementu nedošlo, že v pátek, nebude ten pravý den na testování zákazníků, nebo zda je to moje chyba, že jsem si ze záplavy 100 pokladních vybral právě tuto. Ale ona si jela v klídku, pohoda lážo plážo, možná plato neurolu v sobě a žádný stres. Celkově jsem takto prožil na pokladně číslo 65, celých dlouhých 79 minut a výsledkem toho doma byl výslech, kde jsem byl, co jsem dělal a s kým, a to jsem fakt vysvětlit nedokázal, protože to není ani k uvěření.

Ale klidně sdělím, kam si to může kdokoliv jít vyzkoušet jak bude úspěšný...

Autor: Filip Vondra | neděle 5.2.2017 7:30 | karma článku: 20.27 | přečteno: 874x

Další články blogera

Filip Vondra

Šedá voda

Lze využít šedou vodu v bytě uprostřed města, nebo je to řešení to je řešení pouze pro rodinné domy kde se musí udělat stavební úpravy při samotné stavbě domu...??

28.5.2017 v 8:18 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 319 | Diskuse

Filip Vondra

Kategorie dotazu nezařaditelná...

Hitparáda dotazů od uchazečů o zaměstnání na pozici skladník/skladnice, některé jsou z kategorie sci-fi, co myslíte?

2.4.2017 v 8:40 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 682 | Diskuse

Filip Vondra

To nevymyslíš, nebo následně neustojíš

Moje vlastní sonda o tom, že dokonalost zkrátka není a ani z ní někdy nelze vybruslit jinak než smíchem...

6.8.2016 v 9:19 | Karma článku: 16.94 | Přečteno: 640 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Eva Drunecká

Hoď kamenem kdo bez viny

Případ Warmbier rozpoutal vášnivé diskuze. Hororová líčení, předhánění se v líčení hrůz táborů v Severní Korei.

24.6.2017 v 3:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 | Diskuse

Jiří Fábik

Jak funguje právo – Juvenilní justice.

O tom jak se kradou děti rodičům s pomocí úřadů a s podporou soudů. Práva dle Úmluvy o právech dítěte zřejmě ani jako mezinárodní právní norma nikoho nezajímá.

24.6.2017 v 1:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

David Wiltsch

Nezapomeňme si připomenout hrdiny od Zborova

Roku 1917 došlo v rámci Kerenského ofenzívy k bitvě u Zborova, kde prvně nastoupila i Československá brigáda. Z pohledu války nevýznamná bitva. Z pohledu prvního odboje však důležitá událost na cestě k samostatnému stát

23.6.2017 v 17:43 | Karma článku: 16.80 | Přečteno: 290 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Jaké to je randit se skrblíkem?

Muž. Vysoký, štíhlý, usměvavý, milý, uměl zajímavě a barvitě hovořit a vyprávět. Dokázal mě pokaždé rozesmát a byl vůči mně pozorný, naslouchal mi. Jeho vadou charakteru bylo, že to byl skrblík. Miloval peníze a sám sebe, ne mě.

23.6.2017 v 15:52 | Karma článku: 23.02 | Přečteno: 879 | Diskuse

Jakub Kouřil

Oslík a dáreček

Byl jednou jeden oslík, který vypadal jako všichni oslíci. Měl dlouhé uši a krásně hýkal. Jeho hlava se krásně táhla v úsměv. Oslík se jmenoval Jumbo a měl důvod se radovat. Vlastnil totiž žlutou krabičku.

23.6.2017 v 15:48 | Karma článku: 5.07 | Přečteno: 105 | Diskuse
Počet článků 26 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 884

Mám vlastní názor, a ten za sebe prezentuji, ačkoliv se to nemusí okolí líbit. Kritiku přijímám, avšak pohled na věc neměním a za obsahem si stojím. Občas slyším, že jsem povrchní - ale spíše mě jen nebaví se dokola v něčem pitvat.

Do politiky se nepouštím, ale pokud mám něco zajímavého za sebou, rád se o to podělím a to i když to sám prožiji.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.