Tak jsem se dostal do věku kdy má tělesná schránka byla nucena vyhledat lékařskou pomoc a jako milovník filmů s lékařskou tématikou jsem se i docela těšil na prostředí známé z televize.
A protože oddaně hltám všechny lékařské seriály z české i zahraniční produkce, docela jsem byl zvědavý jaký bude můj několika denní pobyt v nejmenované české nemocni
Den první nástup.
Oddělení plné studentek zdravotní školy, můj odhad dle průkazových fotek v mikinách s kapucí a porovnání stavu přítomného je cca II.ročník, tak že mě dvě nadšené studentky přivítaly a bylo to mile, vyplnil dotazník, skočil na váhu, atd. První kámen úrazu moderní techniky však nastal při měření teploty, teploměr vypadá jako baterka na svícení a přikládá se cca 2 cm od čela kdy teplotu změří za vteřinu. Tak nevím jak to slečny dokázaly, ale třikrát po sobě změřily teplotu venkovní. Za 10 minut dorazila diplomovaná sestra, že mi jde napíchnout kanylu. Nevím proč se jako místo vpichu nepoužívá loketní jamka, ale předloktí, nebo hřbet ruky, kde ten vpich bolí jako prase. A pokus číslo 1 nevyšel, ani pokus číslo 2, sestru to však nechalo klidnou a povídá té poslední dodávce přišly tupé jehly. Nasledovala změna sester a pokus číslo 3 a 4, kde jsem byl vyhodnocen jako UFO protože mám velice tvrdou kůži na rukou. Po čtvrtém neúspěšném pokusu mi došla trpělivost a začal jsem vyjednávat, že chci kanylu do loketní jamky. Bylo mi vysvětleno, že jak lidi hýbou rukama, tak se ta kanyla často poškodí, tedy slíbil jsem že nebudu hýbat rukou a světe div se 5 pokus vyšel, hurá....
Den druhý operace.
Hned ráno jsem dostal nějakou tabletku a za 10 minut už jsem nevěděl co se dělo, zda mě někam vezli, nebo ne netuším. Probral jsem se po 4 hodinách na JIP okolo sebe pult na řízení Temelína a já v jeho středu, super, pokrok je vidět. Co jsem nepochopil bylo mé břicho, nohy, prostěradlo, vše bylo zacákáno modrou barvou, prý je to kontrastní látka. Usuzuji, že jsem fakt UFO a tam mě v tom vykoupali celého, asi to mají na sále v barelech... A jak tam tak ležím a pozoruji ty křivky na monitorech napadlo, mě to otestovat, brzo jsem zjistil že žlutá křivka monitoruje dýchání a myslím že zelená křivka hlídá srdeční rytmus. Tak jsem zadržel dech a ejhle rovná čára na cca 10 vteřin, bál jsem se že pak přiběhne celý tým a bude průšvih, tak jsem raději pokus ukončil, leč nestalo se vůbec nic, akorát mě to nakoplo na další pokus, tak jsem naopak dýchal rychle za sebou a srdeční rytmus jsem ve chvilce zvedl z hodnoty 50 na 102, no a ono zase se nestalo nic. Více pokusů jsem se konat neodvážil. Místo toho jsem za dvě hodiny dostal známe bolesti a dozvěděl se, že se operace nepovedla, poté mojí protekční kanylou proteklo cca 15 lahví kapaček.
Den čtvrtý jsem byl poslán ráno domů.
Když to zhodnotím, tak co jsem přinesl, si zase odnáším, mimo to mám na ruce prima 15 cm modřinu, která hraje mnoha barvami, ale co mě překvapilo nejvíce, byl skutečně výborný nemocniční ovocný čaj, pro ten se tam snad za dva měsíce vrátím na další pokusy...
